AHR – sámedikki válgalávdegotti válgalogahallamis sihkkojuvvon olbmot fertejit máhcahuvvot logahallamii

Julkaistu 1.8.2019  Päivitetty 5.8.2019

Alimus hálddahusriekti lea odne addin čovdosiiddisguin dohkkehan váidalusaid, mat gusket sámedikki válgalávdegotti mearrádusaid sihkkut iešnjulgemin olbmuid sámedikki válgalogahallamis.

AHR lea dasa lassin cealkán, ahte sámedikki válgalávdegotti iešnjulgenmearrádusat eai leat ollašuhttimis, daningo dain ii leat láhkafápmu. Mearrádusat dárkkuhit dan, ahte válgalogahallamis iešnjulgenmearrádusaiguin sihkkojuvvon olbmot fertejit máhcahuvvot logahallamii.

Iešnjulgemiin ii sáhte mannat meaddel duopmostuolu mearrádusa

Válgalávdegoddi lea ákkastallan olbmuid sihkkuma válgalogahallamis nd. iešnjulgemiin. Válgalávdegoddi sáhttá geavahit iešnjulgema, juos olmmoš lea guđđojuvvon vuoigatvuođaheamit eret dehe vuoigatvuođaheamit merkejuvvon válgalogahallamii.

- Olbmuid válgalogahallamii merkema lágalašvuohta lea jagiid 2011 ja 2015 čovdojuvvon alimus hálddahusrievttis. Alimus hálddahusrievtti čovdosa mielde duopmostuolu mearrádusa ii sáhte mannat meaddel iešnjulgemiin.

Válgalávdegotti mearrádusas ii leat gažaldat teknihkalašlundosaš ja čalmmus meattáhusas, man sámediggelága mielde lea vejolaš divvojuvvot iešnjulgemiin.

- Válgalávdegotti mearrádus ferte gomihuvvot ja sihkkojuvvot, alimus hálddahusrievtti čovdosis celkojuvvo.

Dát dárkkuha, ahte gažaldatvulošlágán mearrádus ii lága mielde leat ožžojuvvon obanassiige dahkkot.

Sámegiel jorgalus, mii lea mearrádusa čuovusin, almmustuhttojuvvo hohpolaš áigedávvala geažil maŋŋel sierra.

ALIMUS HÁLDDAHUSRIEVTTI MEARRÁDUS Addinbeaivi 1 (1)

1.8.2019

Vuorkánummár

3561

Diáranummár

3619/3/19

Bajilčálus Ášši, mii guoská sámediggeválggaid válgalogahallamii merkema

Ášši Váidda, mii guoská sámediggeválggaid válgalogahallamii merkema

Váidi A

Mearrádus, man váidda guoská

Sámedikki válgalávdegoddi 1.7.2019 dnr 5.2 §

Sámedikki válgalávdegotti čoavddus

Sámedikki válgalávdegoddi lea váiddavuloš mearrádusainis sihkkon A:a sámedikki válgalogahallamis.

Válgalávdegoddi lea ákkastallan mearrádusas earret eará čuovvovaččat:

Sámediggelága iešnjulgema 26 a §:a 1 momeantta mielde, juos válgalávdegoddi geahččá, ahte olmmoš lea vuoigatvuođaheamit guđđojuvvon eret válgalogahallamis dehe vuoigatvuođaheamit váldojuvvon dasa dehe merken, mii guoská su, lea válgalogahallamis boastut, de válgalávdegottis lea virggi beales vuoigatvuohta lasihit olbmo válgalogahallamii dehe sihkkut su eret válgalogahallamis dehe divvut boasttomerkema, mii guoská su. Rievdadusat fertejit dahkkojuvvot maŋemusat guokte mánu ovdal válgadoaimmahusa álgima.

Sámediggi ja dan válgalávdegoddi leat čadnojuvvon doahttalit lága ja dorvvastit olmmošrivttiid ollašuvvama. Siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid riikkaidgaskasaš oktasašsoahpamus (SP-soahpamuš) lea láhkan vuoimmis Suomas ja ovttas vuođđolága 17, 22 ja 121 §:guin dat suodjala sámi kultuvrra ja iešmearridanvuoigatvuođa. Go ON:a olmmošriektekomitea lea gávnnahan hubmojuvvon alimus hálddahusrievtti jagiid 2011 ja 2015 mearrádusaid SP-soahpamuša loavkidahttin, de sámedikki válgalogahallan duoidda čovdosiidda vuođđuduvvi osiin lea SP-soahpamuša ja seammas maid vuođđolága vuostá.

Riektedili divvun livččii ON:a olmmošriektekomitea čovdosiid mielde leamaš Suoma stáhta geatnegasvuohta juogo láhkamearrádusdoaimmaiguin dehe alimus hálddahusrievtti iežas burginmearrádusain. Go ná ii leat dáhpáhuvvan, de sámedikki válgalávdegotti geatnegasvuohtan lea iežas doaibmaválddi suorggis dorvvastit lága ja olmmošrivttiid doahttaleami.

A:a sámedikki válgalogahallamii merkema vuođđun lea alimus hálddahusrievtti mearrádus. Son lea dáinna lágiin boahtán vuoigatvuođaheamit merkejuvvot sámedikki válgalogahallamii ja son ferte iešnjulgemiin sihkkojuvvot doppe eret.

Gieđahallan alimus hálddahusrievttis

A lea váidalusastis gáibidan, ahte válgalávdegotti mearrádus gomihuvvo ja sihkkojuvvo ja ahte mearrádusa ollašuhttin gildojuvvo dehe gaskkalduhttojuvvo.

Gáibádusaid doarjjan leat ovdanbuktojuvvon earret eará čuovvovaš áššit:

A lea merkejuvvon válgalogahallamii alimus hálddahusrievtti 26.9.2011 addin láhkafámolaš mearrádusain.

A lea dievasmahttán iežas váidalusa.

Alimus hálddahusrievtti čoavddus

Alimus hálddahusriekti lea dutkan ášši.

Váidalus dohkkehuvvo. Sámedikki válgalávdegotti mearrádus gomihuvvo ja sihkkojuvvo.

Ákkat

Sámedikkis addojuvvon lága 23 §:a 1 momeantta mielde válgalávdegoddi ráhkada jietnaválddálaččain válgalogahallama ovddit válggaid válgalogahallama ja álbmotdiehtovuogádaga dieđuid vuođul.

Sámedikkis addojuvvon lága 23 a §:a 3 momeantta mielde válgalávdegoddi nanne ja vuolláičállá válgalogahallama maŋemusat válgajagi guovvamánu maŋemus beaivve.

Sámediggelágas addojuvvon lága 26 a § guoská iešnjulgema. Láhkabáikki 1 momeantta mielde, juos válgalávdegoddi geahččá, ahte olmmoš lea vuoigatvuođaheamit guđđojuvvon eret válgalogahallamis dehe vuoigatvuođaheamit váldojuvvon dasa dehe válgalogahallama merken, mii su guoská, lea boastut, de válgalávdegottis lea virggi beales vuoigatvuohta lasihit olbmo válgalogahallamii dehe sihkkut su válgalogahallamis eret dehe divvut boasttomerkema, mii guoská su. Rievdadusat fertejit dahkkojuvvot maŋemusat guokte mánu ovdal válgadoaimmahusa álgima. Paragráfa 2 momeantta mielde sihkodettiin olbmo eret válgalogahallamis, de das ferte dahkkojuvvot čálalaš mearrádus ja addojuvvot diehtun áššáigullevaš olbmui.

Ráđđehusa evttohusas láhkan sámediggelága rievdadeamis (HE 234/2002 vp) 26 a §:a dárkilis ákkaid mielde iešnjulgemiin dárkkuhuvvo válgalogahallama ráhkadeamis dáhpáhuvvan teknihkalašlundosaš meattáhus, mii lea nu čalmmus, ahte válgalávdegoddi sáhttá dan iežas álgaga mielde divvut.

Sámediggelágas addojuvvon lága 26 b §:a 1 ja 2 momeanttaid mielde válgalávdegoddi 26 a §:s dárkkuhuvvon mearrádussii oažžu ohcat rievdadusa váidalemiin alimus hálddahusriektái maŋemusat 14 beaivve dan beaivvi rájes, go áššáigullevaš lea ožžon mearrádusas dieđu. Váidalusa dahkamis lea muđuid vuoimmis, maid hálddašanlágageavahanlágas mearriduvvo.

A lea merkejuvvon sámedikki válgalogahallamii alimus hálddahusrievtti mearrádusain 26.9.2011 vuorkánummár 2711. Mearrádusainis alimus hálddahusriekti dohkkehii A:a váidalusa sámedikki stivrra mearrádusas, mii guoskkai A:a merkema sámedikki válgalogahallamii. Alimus hálddahusriekti lea mearrádusainis 5.7.2019 vuorkánummár 3237 hilgon sámedikki stivrra ohcamuša, mii guoskkai earret eará A:a válgalogahallama merkema mearrádusa burgima.

A:a válgalogahallamii merkema lágalašvuohta lea čovdojuvvon duopmostuolu mearrádusain. Su buohta áššis ii dakko bakte leat gažaldat dakkár teknihkalašlundosaš ja čalmmus meattáhusas, mii dárkkuhuvvo sámediggelágas addojuvvon lága 26 a §:s ja man válgalávdegoddi sáhtášii iešnjulgemin divvut. Dán lági mielde válgalávdegotti mearrádus ferte gomihuvvot ja sihkkojuvvot ja A válgalogahallamii merken ferte dollojuvvot.

Hálddašanlágageavahanlága 31 §:a 1 ja 2 momeanttaid mielde mearrádus, masa sáhttá ohcat rievdadusa, ii sáhte ollašuhttojuvvot ovdal go dat lea ožžon láhkafámu. Mearrádus sáhttá goitge ollašuhttojuvvot láhkafámu haga, juos lágas nu mearriduvvo dehe juos mearrádus lea luonddus dáfus dakkár, ahte dat galgá ollašuhttojuvvot dakkaviđe, dehe juos mearrádusa ollašuhttin ii almmolaš beroštumi geažil sáhte maŋiduvvot.

Sámediggelágas addojuvvon lágas ii leat mearriduvvon dan vuođul dahkkojuvvon mearrádusa ollašuhttimis go das ii leat láhkafápmu, iige válgalávdegotti dál dahkan iešnjulgengáibádus leat dakkár, ahte dat livččii muđuidge ollašuhttimis ovdal go mearrádusas lea láhkafápmu. Váidinvuloš mearrádus ii maid doala sisttis mearrádusa, ahte mearrádus galggašii doahttaluvvot nuppástusohcamis fuolakeahttá. Go váldoášši lea šaddan láhkafámolaččat čovdojuvvot, de ollašuhttima gieldima dehe gaskkalduhttima gáibádusas ii leat dárbut cealkit eanet.

Ášši leat čoavdán vuoigatvuohtaráđđeolbmot Kari Tornikoski, Tuomas Kuokkanen, Taina Pyysaari, Pekka Aalto ja Toomas Kotkas. Áššemeannudeaddji Elina Nyholm.

Oktavuohtadieđut:
Päivi Musakka, kommunikašuvdnahoavda
050 341 1347
paivi.musakka(at)oikeus.fi

Linkit