AHR lea hilgon sámedikki válgalávdegotti guoddalemiid

Julkaistu 24.10.2019

Alimus hálddahusriekti lea odne addin mearrádusaidisguin hilgon sámedikki válgalávdegotti guoddalemiid, main gáibidedje sihkkut eret alimus hálddahusrievtti borge-čakčamánu mearrádusaid, maiguin gomihedje ja sihkko eret válgalávdegotti ng. iešvuigenmearrádusaid.

Sámedikki válgalávdegoddi lei guoddalemiinis geahččan, ahte alimus hálddahusriekti lei meannudan boastut dainna ákkain, ahte válgalávdegotti eai gullan áššis ollenge dahje gullan lei dáhpáhuvvan dušše váidiid riektegeavvangollogáibádusaid oasil.

Alimus hálddahusriekti celkkii, ahte válgalávdegoddi ii lean guoddalemiin oaivvilduvvon váiddaáššiin áššeoasálaš iige gažaldat sáhtán leat válgalávdegotti čujuhan hálddahuslágageavahanlága 50 § 1 momeantta 1 oasis oaivvilduvvon gullanfeaila. Sámedikki válgalávdegotti gullan lei leamaš dárbbašmeahttun maiddái hálddahuslágageavahanlága 36 § 1 momeanttas oaivvilduvvon vugiin.

Jagiid 2011 ja 2015 alimus hálddahusrievtti mearrádusaiguin sámedikki válgalogahallamii lasihuvvon olbmot, geaidda guoddaleamit laktásedje, bissot ain válgalogahallamis.

Eará mearrádus 5019/2019

Sámediggeválggaid válgalogahallamii merkema guoski guoddaleapmi

Addinbeaivi: 24.10.2019

Vuorkánummir: 5019

Diáranummir: 4607/3/19, 4609/3/19, 4610/3/19, 4612/3/19, 4613/3/19, 4614/3/19, 4615/3/19, 4617/3/19, 4618/3/19, 4619/3/19, 4621/3/19, 4622/3/19, 4623/3/19, 4624/3/19, 4625/3/19, 4626/3/19, 4627/3/19, 4628/3/19, 4629/3/19, 4630/3/19, 4631/3/19, 4632/3/19, 4633/3/19, 4634/3/19, 4635/3/19, 4636/3/19 ja 4637/3/19

ECLI-dovddaldat: ECLI:FI:KHO:2019:T5019

Ášši Sámediggeválggaid válgalogahallamii merkema guoski guoddaleapmi

Ohcci Sámedikki válgalávdegoddi

Mearrádusat, maid ohcamuš guoská

Alimus hálddahusrievtti mearrádusat

6.9.2019 vuorkánummirat 4005 – 4028 ja

17.9.2019 vuorkánummirat 4176 – 4178

maiguin olbmuid A – Å váidagat sámedikki válgalávdegotti 1.7.2019 dahkan iešvuigenmearrádusain leat dohkkehuvvon. Sámedikki válgalávdegotti dahkan váiddavuloš mearrádusat leat gomihuvvon ja sihkkojuvvon eret.

Áššiid ovddit gieđahallan

Dál gažaldagas leahkki 27 olbmo leat Alimus hálddahusrievtti 30.9.2015 addin lágafámolaš mearrádusaiguin merkejuvvon sámedikki válgalogahallamii.

Sámedikki válgalávdegoddi lea 1.7.2019 dahkan iešvuigenmearrádusaidisguin sihkkon dál gažaldagas leahkki olbmuid sámedikki válgalogahallamis.

Alimus hálddahusriekti lea 5.7.2019 addin mearrádusaidisguin hilgon sámedikki stivrra ohcamušaid, mat guske dál gažaldagas leahkki olbmuid merkema válgalogahallamii guoski 30.9.2015 addojuvvon mearrádusaid burgima.

Alimus hálddahusriekti lea 6. ja 17.9.2019 addin mearrádusaidisguin gomihan ja sihkkon eret sámedikki válgalávdegotti 17.9.2019 dahkan mearrádusaid, nappo dál gažaldagas leahkki olbmuid galgá doallat merkejuvvon válgalogahallamii. Riektegeavvangoluid buhtadeami guoski gáibádusaid eanáš hilggodettiin lea sámedikki válgalávdegoddi geatnegahtton buhtadit váidiid riektegeavvangoluid alimus hálddahusrievttis govttolažžan árvvoštallojuvvon 150 – 496 euroin, oasil maŋŋonanreanttuideasetguin, go riektegeavvan lea gehččojuvvon álgán válgalávdegotti feaillas, ja go váldá vuhtii alimus hálddahusrievtti mearrádusaid bohtosiid, ii livččii govttolaš jus váidit galggašedje atnit riektegeavvangoluideaset oalát iežaset vahágin.

Gieđahallan alimus hálddahusrievttis

Sámedikki válgalávdegoddi lea deike 26.9.2019 joavdan guoddaleamistis gáibidan dál gažaldagas leahkki alimus hálddahusrievtti 6. ja 17.9.2019 addin mearrádusaid eretsihkkuma.

Gáibádusaid doarjjan leat ovdanbuktán eará lassin čuovvovačča:

Alimus hálddahusrievtti mearrádusat leat addojuvvon gulakeahttá iešvuigenmearrádusaid dahkki ja attekeahttá dasa váidagiid diehtun. Miige eará sámedikki doaibmaorgána ii leat gullojuvvon. AHR meannudeapmi lea loavkidan vuoiggalaš riektegeavvamis ja buot lágageavaheamis čuovuhahtti vuođđoprinsihpaid áššeoasálačča gullamis ja oassebeliid ovttaveardásašvuođas. Mearrádusaid galgá danin sihkkut eret vuosttamužžan hálddahuslágageavahanlága 59 § 1 momeantta 1 oasi vuođul.

Sámedikki válgalávdegotti dahje stivrra gulakeahttá guođđin lea maiddái leamaš hálddahuslágageavahanlága 59 § 1 momeantta 2 oasis oaivvilduvvon eará meannudanfeaila. AHR mearrádusat leat addojuvvon hálddahuslágageavahanlága 36 § 1 ja 2 momeanttaid vuostásaš meannudeamis. AHR livččii galgan háhkat cealkámuša iešvuigenmearrádusaid dahkkis “jus dat ii leat dárbbašmeahttun", ja livččii leamaš dárbu bivdit cealkámuša maiddái sámedikki stivrras. Juos AHR livččii atnán gulakeahttá guođđima dárbbašmeahttumin, dat livččii galgan ákkastallat lága spiehkastannjuolggadusa heiveheami nappo gulakeahttá guođđima.

Ohcci čujuha ovddit 20.8.2019 beivejuvvon guoddaleapmásis. Dán guoddaleamis oaivvilduvvon mearrádusaid losida maiddái ođđa vuoiggalaš riektegeavvama loavkideapmi. Mearrádusat leat addojuvvon dan maŋŋá, go AHR presideanta Kari Kuusiniemi iežas Yleisradioi 8.8.2019 addin jearahallamis logai, ahte AHR lei dan rádjái addán iešvuigema guoski váidagiidda 16 mearrádusa ja AHR:s ledje ain 56 váidaga vuordimin gieđahallama. Son jotkkii lasihemiin dása njuolga: “daid oasil lea čielggas, ahte dáid olbmuid galgá máhcahit válgalogahallamii" (jearahallamis 10 minuhta buohta). Cealkámušainis Kuusiniemi ávaštalai duopmostuolustis gieđahallojuvvi váiddaáššiid gieđahallama bohtosa vugiin, mii loavkidii ášši gieđahalai duopmáriid sorjjasmeahttunvuođa ja bealehisvuođa dahje ainge das áššeoapmahaččaide ja álbmogii šaddi miellagova AHR eavttuin gieđahallat váidagiid nu, ahte dat gudnejahttá vuoiggalaš riektegeavvama prinsihpaid. Loavkideami sáhttá divvut dušše sihkkumiin dán guoddaleamis oaivvilduvvon čovdosiid, gullamiin áššimieldásaččat sámedikki válgalávdegotti ja vejolaččat sámedikki sihke dorvvastemiin váidagiid gieđahallama ođđa easttahis joavkkus.

Mearrádusainis mat leat bivdojuvvon sihkkut, AHR lea mearridan válgalávdegotti buhtadit váidi riektegeavvangoluid. AHR ráddjii válgalávdegotti gullama váidaga geažil guoskat dušše gáibádusaid riektegeavvangoluid buhtadeamis. Dát čujuha, ahte válgalávdegoddi ii leat fidnen áššis vuoiggalaš riektegeavvama. AHR lea mearrádusaidisguin ja cealkámušbivdagiinnis čájehan, ahte dan áigumuššan ii leat leamaš gieđahallat ášši hálddahuslágageavahanlága ja vuoiggalaš riektegeavvama vuođđoprinsihpaid mielde.

Go guoddaleami árvvoštallamii AHR:s laktásit gažaldagat AHR ovddit mearrádusaid mearkkašumis sámediggelága 3 § heiveheamis, buot AHR lahtut, geat leat oassálastán mearrádusaide maiguin 2011 dahje 2015 mearridedje váldit olbmuid válgalogahallamii, dahje maŋimustá suoidnemánus 2019 addojuvvon daid mearrádusaid burggekeahttá guođđima guoski mearrádusaide, dahje mearrádusaide, maiguin leat gomihan válgalávdegotti iešvuigenmearrádusaid, dahje mearrádusaide mat gusket duoid mearrádusain jo dahkkon guoddalemiid, leat áššis easttalaččat. Easttalašvuođa ferte árvvoštallat čavgadit maiddái dan dihte, ahte AHR lea presideanta Kuusiniemi mediacealkámušaid dihte šaddan álbmoga čalmmiin sámedikki ja dan válgalávdegotti vuostebeallin.

AHR meannudeapmi loavkida siviilavuoigatvuođaid ja politihkalaš vuoigatvuođaid guoski oktasašsoahpamuša (SP-soahpamuš) 14 artihkkala 1 bihtás dorvvastuvvon vuoigatvuođa ovttaveardásašvuhtii duopmostuoluin. ON olmmošvuoigatvuođakommišuvnna dohkkehan almmolaš oaivila 14 artihkkala dulkomis mielde 1 bihtá 1 cealkka guoská buot lágageavahandoaimma ja dasa gusket vuoiggalaš riektegeavvama vuođđodáhkádusat, dego áššeoasálaččaid gullama ja dásseveardásaš prosessuála sajádaga.

Iešvuigenmearrádusaid gomiheapmi mearrádusaid dahkki gulakeahttá lea leamaš maiddái dárbbašmeahttun ja ovdaáiggálaš. AHR vástideaddji áššis 2.8.2019 addin gaskamearrádusa 3584/2019 mielde váidagis livččii leamaš iešvuigenmearrádusa ollašuhttima maŋideaddji váikkuhus. Ákkastalakeahtes gulakeahttá guođđin lea maiddái dán dihte leamaš čielgasit ruossalas hálddahuslágageavahanlága 59 §:iin.

Vuoiggalaš riektegeavvama loavkideapmái čujuha maiddái dat, ahte váldooassi dál oaivvilduvvon mearrádusain lea addojuvvon seammá áššeolbmo dahkan váidagiidda ja áššeolmmoš lea váiddareivviinis evttohan riektegeavvangoluid mearrideami áššimieldásaččat sankšuvnna (ráŋggáštusa) láhkái. Gáibiduvvon ja AHR mearridan riektegeavvangolut leat leamaš iešguđetge dáhpáhusain skoválaččat seammá stuorát, mii čujuha dasa, ahte KHO livččii dohkkehan áššeolbmo evttohusa riektegeavvangoluid mearrideamis sankšuvnna láhkái.

Iešvuigenmearrádusain lea ákkastallon dat rievttálaš sajádat, mas válgalávdegoddi heivehii lága sámedikkis 26 a § mieldásaš doaibmaválddi muhtin olbmuid eretsihkkumis válgalogahallamis. Go AHR lea čoavdán váidagiid hoahpus ja iešvuigenmearrádusaid dahkki gulakeahttá, mearrádusat leat áššeollisvuođa váttisvuođa ja máŋggabealatvuođa dihte šaddan sisdoalu dáfus boastut. Iešvuigenmearrádusat leat gomihuvvon dan konstrukšuvnna mielde, ahte AHR 5.7.2019 addin mearrádus AHR 2019:90 leat burggekeahttá sámedikki jagiid 2011 ja 2015 válgalogahallama guoski iežas ovddit mearrádusain fuolakeahttá ON olmmošvuoigatvuođakommišuvnna 1.2.2019 almmustahttima ovttaskas olbmo váidinmearrádusain áššiin 2668/2015 ja 2950/2017, ahte duoin válgalogahallamiin livččii čadni riektefápmu jagi 2019 válgalogahallamii, ovdal sámedikki válgalávdegotti ovddasvástádusa ja geatnegasvuođa jagi 2019 válgalogahallama materiála lágafámolašvuođa. Dát lea boasttukonstrukšuvdna ohcamušas dárkilappot válddahallon vugiin.

Válgalávdegoddi lea, geatnegassan heivehit riekteortnega dakkárin go dat lea fámus jagi 2019, geavahan iežas sámediggelága 26 a § mieldásaš iešvuigendoaibmaválddi. SP-soahpamuša riikkaidgaskasaš gozihanorgánas fidnejuvvon mearrádusat, main leat cealkán ahte jagi 2015 válgalogahallan (ja eahpenjuolga jagi 2011 válgalogahallan) sisttisdoallá olmmošvuoigatvuođaid loavkidemiid, leat čájehan, ahte muhtin olbmot ledje váldojuvvon njuolga jagi 2015 válgalogahallama vuođul jagi 2019 válgalogahallamii dahje ahte merken válgalogahallamis lei muđui boastut. Iešvuigema guoski láhkaceahkis ii leat ráddjehus, man mielde vuigendoaibmaváldi guoskkašii dušše teknihkalaš feaillaid. Hálddahusa evttohusa detálljadási ákkastallamiid ovttaskas celkosis eai leat sáhtán čadni vugiin meroštallat láhkateavstta sisdoalu dan giellahámi badjel. Danin AHR sihkkunláhkái ohccojuvvon mearrádusat leat boastut maiddái iešvuigendoaibmaválddi viiddisvuođa ektui.

Iešvuigenmearrádusas lea nuppástusohcanvuoigatvuohta duopmostullui, ja AHR lea cealkán, ahte váidagis lea iešvuigenmearrádusa ollašuhttima maŋideaddji váikkuhus. AHR ii nappo livččii galgan summáralaččat gomihit iešvuigenmearrádusaid dušše dan vuođul, ahte iešvuigen sáhtášii hálddahusa evttohusa ákkastallamiid mielde guoskat dušše teknihkalaš áššiid.

Guoddaleamis sihkkunláhkái gáibiduvvon mearrádusat gusket olbmuid, geaid válgalogahallamii váldin lea dáhpáhuvvan AHR mearrádusain sámedikki válgalávdegotti ja stivrra ollašuhttin individuála ja ákkastallon árvvoštallama vuostá. Dánu dat leat ON olmmošvuoigatvuođakommišuvnna mearrádusaid mielde loavkidan sápmelaččaid politihkalaš oassálastinvuoigatvuođaid (SP-soahpamuša 25 artihkal) ja vuoigatvuođa iežaset kultuvrii (27 artihkal), go guktuid dulkot álbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa (1 artihkal) ektui. Ášši materiálarievttálaš bealli lea moalkái ja váttis, ja AHR livččii galgan gullat sámedikki válgalávdegotti juohke dáhpáhusa individuála sierranas iešvuođaid čielggadeami ja árvvoštallama várás.

Sámedikki válgalávdegoddi lea mearkkašahtti almmolaš válddi geavaheapmi oaivvildeaddji iehčanas doaibmaváldi njuolga lága vuođul. Oasis áššiin válgalávdegoddi dahká sámedikki beales loahpalaš ja ollašuhttingelbbolaš mearrádusaid, main váidet njuolga alimus hálddahusriektái. Dát guoská maiddái dál gieđahallojuvvi válgalávdegotti iešvuigendoaibmaválddi sámediggelága 26 a §:s. Dán dihte válgalávdegoddi lea dat doaibmaorgána, man AHR livččii galgan gullat váidagiid dihte.

Alimus hálddahusrievtti mearrádus

Alimus hálddahusriekti hilgu ohcamuša.

Ákkastallamat

Mearrideaddji joavkku easttahisvuohta

Hálddahuslágageavahanlága 76 § 1 momeantta ja riektegeavvangeavlli 13 logu 7 § 2 momeantta mielde duopmár lea easttalaš gieđahallat seammá ášši dahje dan oasi ođđasit seammá duopmostuolus, jus lea ágga vávjit ahte sus leat ovdagáttut su áššis ovdal dahkan mearrádusa dahje eará erenoamáš siva geažil.

Guoddaleamis ovdabukton easttahis mearrideaddjiid joavkku gáibádusa geažil alimus hálddahusriekti cealká, ahte dál lea čoavdinláhkái dat, leago guoddaleamis sihkkunláhkái gáibiduvvon mearrádusaid dagadettiin dáhpáhuvvan dakkár meannudanfeaila dahje dolletgo mearrádusat sisttiset dakkár hápmefeailla, man dihte daid galggašii hálddahuslágageavahanlága 59 § vuođul sihkkut. Gažaldagas ii leat riektegeavvangeavlli 13 logu 7 § 2 momeanttas oaivvilduvvon vugiin seammá ášši go mearrádusain, maid alimus hálddahusriekti lea jagiid 2011, 2015 ja 2019 addán sámediggeválggaid válgalogahallamii gullamis. Dán ášši mearrideaddji joavkku lahtut eai leat gullan sihkkunláhkái gáibiduvvon mearrádusaid dahkkiid joavkkuide ja leat muđuige easttaheamit oassálastit dán ášši mearrideapmái.

Guoddalanákkat

Hálddahuslágageavahanlága 59 § 1 momeantta mielde lágafámu ožžon mearrádusa sáhttet guoddaleami geažil sihkkut:

1) juos dasa, gean ášši guoská, ii leat addojuvvon dilli boahtit gullanláhkái ja mearrádus loavkida su vuoigatvuođa;

2) juos ášši gieđahallamis lea dáhpáhuvvan eará meannudanfeaila, mii lea sáhtán vuđolaččat váikkuhit mearrádussii; dahje

3) juos mearrádus lea nu eahpečielggas dahje váilevaš, ahte das ii fidne čielgasa, mo ášši lea mearriduvvon.

Hálddahuslágageavahanlága 36 § 1 momeantta mielde váidinvirgeoapmahaš galgá háhkat cealkámuša dan hálddahusvirgeoapmahaččas, gii lea dahkan áššis mearrádusa, juos dat ii leat dárbbašmeahttun. Seammá ceahki 2 momeantta mielde čielggadeami háhkama várás sáhttet bivdit cealkámuša maiddái earás go 1 momeanttas oaivvilduvvon virgeoapmahaččas.

Áššis lea gažaldat das, leago alimus hálddahusriekti sáhtán gomihit sámedikki válgalávdegotti 1.7.2019 dahkan iešvuigenmearrádusaid dainna formála ákkain, ahte iešvuigemat eai leat leamaš vejolaččat go alimus hálddahusriekti lea mearridan válgalogahallamii gullama guoski materiálarievttálaš gažaldagain jo ovdal lágafámolaččat. Guoddalemiin sihkkunláhkái gáibiduvvon mearrádusain ja dán mearrádusas ii nappo leat gažaldat das, geas lea materiálarievttálaš vuoigatvuohta leat merkejuvvon sámedikki válgalogahallamii.

Sámedikki válgalávdegoddi ii leat hálddahuslágageavahanlágas oaivvilduvvon áššeoasálaš guoddalemiin oaivvilduvvon váidináššiin, baicca dat lea leamaš mearrádusaid dahkan virgeoapmahaš, man cealkámušaide heivehuvvo hálddahuslágageavahanlága 36 § 1 momeantta njuolggadusa seammá lága áššeoasálašgullama guoski 34 § sajis. Go sámedikki válgalávdegoddi ii leat leamaš váidináššiin áššeoasálaš, ii sáhte leat gažaldat hálddahuslágageavahanlága 59 § 1 momeantta 1 oasis oaivvilduvvon gullanfeaila.

Hálddahuslágageavahanlága 36 § 1 momeantta vuođul mearrádusa dahkan virgeoapmahačča cealkámuša galgá bivdit, juos dat ii leat dárbbašmeahttun. Alimus hálddahusrievtti jagi 2015 dahkan válgalogahallamii merkema guoski mearrádusat leat lágafámolaččat, iige daid lágafámolašvuhtii ja buot áššeoasálaččaid čadni riektefápmui leat vejolaš váldit beali eará go burgimiin máinnašuvvon alimus hálddahusrievtti mearrádusaid. Mearrádusa dahkan virgeoapmahaš ii sáhte iešráđálaččat váldit duopmostuolu lágafámolaččat mearridan ášši ođđasit gieđahallamii. Dáid ákkaiguin sámedikki válgalávdegotti cealkámuša bivdin váidagiin lea leamaš dárbbašmeahttun, iige guoddaleamis oaivvilduvvon váidináššiin leat válgalávdegotti gullama oasil dáhpáhuvvan hálddahuslágageavahanlága 59 § 1 momeantta 2 oasis oaivvilduvvon feaila. Gullama lea sáhtán ráddjet guoskat riektegeavvangoluid buhtadeami guoski gáibádusaid. Ovdal daddjojuvvon áššiid vuhtii válddedettiin ja go válgalávdegoddi lea doaibman sámediggelágas addojuvvon lága mieldásaš válddiin sámedikki beales, ii maiddái sámedikki stivrra leat leamaš dárbu gullat guoddaleami fáddán leamaš váidináššiin. Sámedikki válgalávdegotti guoddaleami galgá hilgut ákkaheapmin dain osiin go válgalávdegoddi lea dorvvastan gullanfeaillaide.

Sámedikki válgalávdegotti iešvuigenmearrádusaid eretsihkkumii laktásan riektegeavvamat leat šaddan válgalávdegotti feaillas ja alimus hálddahusriekti lea sihkkunláhkái mearriduvvon mearrádusain albmaneaddji ákkastallamiin sáhtán mearridin govttolažžan gehččojuvvon váidiid riektegeavvangoluid válgalávdegotti buhtadanláhkái. Áššis ii leat meannuduvvon vuoiggalaš riektegeavvama prinsihpaid vuostá baicca hálddahuslágageavahanlága 74 § 1 ja 2 momeanttaid mieldásaččat.

Presideanta Kuusiniemi jearahallamis ii leat leamaš váikkuhus dasa, mo guoddaleami čuozáhahkan leahkki alimus hálddahusrievtti mearrádusat leat dahkkon dahje dasa, mo dáid váidináššiid lea galgan čoavdit alimus hálddahusrievttis. Alimus hálddahusriekti lea galgan doaibmat vuođđolága, sámedikkis addojuvvon lága ja hálddahuslágageavahanlága njuolggadusaid sihke sajáiduvvan riektegeavadaga mielde ja gomihit sámedikki válgalávdegotti dahkan iešvuigenmearrádusaid. Presideanta Kuusiniemi ii leat gullan dál gažaldagas leahkki váidináššiid mearrideaddji jovkui. Váidagat leat dahkkon alimus hálddahusrievtti sorjjasmeahttun lahtuin čohkkejuvvon joavkkus.

Alimus hálddahusrievttis ii leat váidináššiid gieđahallamis dáhpáhuvvan meannudanfeaila, mii lea sáhtán váikkuhit vuđolaččat mearrádusaide, eaige mearrádusat leat nu eahpečielgasat dahje váilevaččat, ahte dain ii albmanivččii dat, mo áššit leat čovdojuvvon. Guoddalanohcamušaid doarjjan eai leat addojuvvon dakkár sivat, maid geažil dasa, go váldit vuhtii hálddahuslágageavahanlága 59 § 1 momeanta, sáhtášii miehtat. Dán dihte ohcamuša galgá hilgut.

Ášši leat mearridan riekteráđit Irma Telivuo, Mika Seppälä ja Ari Wirén. Ášši ovdanbukti Heidi Jääskeläinen.

Oktavuohtadieđut:
Jaana Lappalainen, prošeaktahoavda, alimus hálddahusriekti, tel. 050 308 7574, jaana.lappalainen(at)oikeus.fi