Dávjá jerrojuvvon

Alimus hálddahusriekti ii sáhte ovdagihtii almmuhit oainnu váidináiggi nohkamis. Hálddahusrievtti mearrádusa mildosa rávvagis dahjege váidinčujuhusas lea muitaluvvon mearreáigi, man rádjái rievdadusa galgá ohcat.

Don galggat álo lohkat dárkilit du oažžun mearrádusa mildosa váidinčujuhusa ja doaibmat das addojuvvon rávvagiid mielde.Alimus hálddahusrievtti neahttasiidduin leat čilgejuvvon rievdadusohcama dehálamos oasit.

Váidinlohpeohcamuš ja váidda galget doaimmahuvvot alimus hálddahusriektái seammá áigge rievdadusohcanrávvagis dahjege váidinčujuhusas almmuhuvvon mearreáiggi rádjái.

Dus ii dárbbaš leat áššeolmmoš dahje ášševuoddji, vai sáhtát dikšut áššiid alimus hálddahusrievttis, muhto baicca sáhtát ieš ráhkadit váidinlohpeohcamuša ja váidaga. Dan sadjái lágafámolaš mearrádusa burgimii guoskevaš áššis dus galgá leat ášševuoddji, almmolaš vuoigatvuođaveahkki dahje lobi ožžon riektegeavvanvehkiin addojuvvon lágas oaivvilduvvon lobi ožžon riektegeavvanveahkki.

Mearreáiggis ii leat vejolaš spiehkkasit.

Áššit, main ii mieđihuvvo váidinlohpi, gieđahallojuvvojit alimus hálddahusrievttis gaskamearálaččat vuollil guđa mánus. Áššiin, main váidinlohpi mieđihuvvo, gieđahallanáigi lea gaskamearálaččat sullii jagi. Praktihkas muhtin áššiid gieđahallan bistá guhkit áiggi, muhtin áššiid oanehut áiggi.

Máŋgga lágas lea ásahuvvon áššiid hohpolaš gieđahallamis rievdadusohcanduopmostuolus. Alimus hálddahusriekti váldá vuhtii láhkaásaheapmái vuođđuduvvi hohpolašvuođagáibádusaid áššiid gieđahallamis. Áššiid dikšuma ii daninassii sáhte doamahit riektegeavvama oassebeliid bivdaga vuođul.

Ášši gieđahallanáigái váikkuha mearkkašahtti láhkai dat, vuolggahuvvogo áššis váidinlohpeohcamuša vuođul oassebeliid gulahallanmeannudeapmi ja mieđihuvvogo áššis váidinlohpi. Ášši gieđahallanáigái sáhttet váikkuhit maiddái eará áššiid olis ášši kvalitehta dego vuoigatvuođalaš gáibádusdássi ja viidodat, stuorra áššáiosolaččaid mearri gullanmeannudemiid oktavuođas, vejolaš oktavuođat eará rievdadusohcanáššiide, mat leat jođus, gažaldatvuloš áššejoavkku ja alimus hálddahusrievtti almmolaš bargodilli ja dat, leago sáhka lága mielde áššis, mii gieđahallojuvvo hohpolažžan. Dán dihtii dárkilis gieđahallanáiggi ii leat vejolaš meroštallat.

Duopmostullui ii leat ásahuvvon geatnegasvuohta dieđihit mearrádusaidis addináiggi.Oba riektegeavvama oassebealis ii leat láhkaásaheami vuođul riekti oažžut iežas áššái guoskevaš mearrádusa addinbeaivvi ovdagihtii diehtun. Hálddahusláhkaollašuhttimis jođus leahkki áššái sáhttá doaimmahit lassečielggadeami olles dan áigge, go ášši lea jođus. Lassečielggademiid vuhtiiváldin soaitá eaktudit lassedoaibmabijuid, man dihtii mearrádusa addima dárkilis áiggi ii leat vejolaš addit ovdagihtii.

Riektegeavvan ja gullan dáhpáhuvvet alimus hálddahusrievttis čálalaččat.Duopmostuolu ja duopmáriid sorjjasmeahttunvuohta eaktuda dan, ahte oassebealit eai sáhte deaivat sin sierra. Dán dihtii láhkaollašuhttinbargoveaga ii leat vejolaš deaivat persovnnalaččat.

Hálddahusduopmostuolu ráđđádallan dahjege riektečoahkkin doaimmahuvvo nu, ahte áššáiosolaččat ja álbmot eai leat mielde. Ráđđádallan mearkkaša duopmostuolu riektečoahkkimis čađahuvvon ráđđádallama ja eará vejolaš mearrádusvihkkedallamii laktáseaddji ságastallama ovdal čoahkkima dahje dan maŋŋá. Ráđđádallama sisdoalu galgá doallat čiegusin. Čiegusindoallanáigi lea 80 jagi das, go ášši lea boahtán johtui duopmostuolus.

Riektegeavvanmáksu berrojuvvo buhtadussan ášši gieđahallamis ja duopmostuolus čađahuvvon doaibmabijuin. Riektegeavvanmáksu berrojuvvo maid dalle, go alimus hálddahusriekti ii mieđit rievdadusohccái váidinlobi. Riektegeavvanmáksu lea seammá stuoris beroškeahttá das, leago sáhka váidinlohpeáššis, váidagis vai badjelmearálaš rievdadusohcamis.

Váidinlohpeohcamuša hilguma ii sáhte buohtastahttit váidaga hilgumii. Juos alimus hálddahusriekti ii mieđit váidinlobi dahjege hilgu váidinlohpeohcamuša, ášši árvvoštallan ii oppalohkái ovdán váidaga dutkamii. Dákkár dáhpáhusain alimus hálddahusriekti ii atte čovdosa ieš váidagii, muhto baicca dušše čovdosa dasa, leatgo áššis leamaš ákkat váidinlobi mieđiheapmái. Juos alimus hálddahusriekti mieđiha váidinlobi, dat dutká váidaga ja addá dasa čovdosa. Mearrádusastis alimus hálddahusriekti sáhttá juogo dohkkehit dahje hilgut váidaga. Vuolit duopmostuolu dahje virgeoapmahačča mearrádus sáhttá guđđojuvvot fápmui, rievdaduvvot ollásit dahje osohahkii, dahje gomihuvvot.

Riektegeavvamis hálddahusáššiin addojuvvon lágas ásahuvvo, ahte váidinlobi hilgumii guoskevaš mearrádusa sáhttá ákkastallat ovdanbuktimiin dušše guoskaduvvon láhkačuoggáid, juos ášši luondu ii eaktut eará ákkastallamiid. Vejolašvuohta guođđit viiddes ákkastallamiid čálekeahttá dahká vejolažžan, ahte áššit gieđahallojuvvojit johtilit. Ášši goitge árvvoštallojuvvo fuolalaččat áššemeannudeaddji muittuhančállaga vuođul duopmostuolu riektečoahkkingieđahallamis.

Alimus hálddahusrievttis gažaldat váidinlobi mieđiheames čovdojuvvo masá spiehkaskeahttá seammá mearrádusain go ieš váldoáššige. Dát lea čuovvumuš eará áššiid lassin hálddahusláhkaollašuhttima ráhkadusas: duopmostuolloceahkit leat guokte (hálddahusriekti ja alimus hálddahusriekti), go fas almmolaš duopmostuoluin dat leat golbma. Maid váidinlobi mieđihanákkat riektegeavvamis hálddahusáššiin addojuvvon lágas spiehkkasit riektegeavvangeavlli vástideaddji láhkanjuolggadusain.

Go ášši boahtá alimus hálddahusriektái, váidinlobi mieđiheami eavttuid árvvoštallan sáhttá eaktudit oassebeliid gullama ja duohtaáššiid čielggadeami. Go ášši lea boahtán johtui, dat gieđahallojuvvo álggus čoakkádusas, mas leat golbma lahtu ja áššemeannudeaddji. Juos árvvoštallojuvvo, ahte váidinlobi mieđiheapmái soitet leat ákkat, oassebealit gullojuvvojit, man maŋŋá ášši sirdašuvvá viđa lahtu ja áššemeannudeaddji čoakkádussii čoavdin láhkai. Dalle mearriduvvo seammá oktavuođas sihke váidinlobis ja áššis loahpalaččat.

Alimus hálddahusriekti ii, dego eai earáge duopmostuolut, maŋálgihtii čilge mearrádusaidis dahje evttot daidda dievasmahtti ákkastallamiid. Alimus hálddahusrievtti mearrádusas bohtet ovdan buot dat ákkat, maiguin ášši lea čovdojuvvon.

Alimus hálddahusrievtti mearrádus lea loahpalaš iige das sáhte váidit.

Alimus hálddahusriekti čoavdá jahkásaččat sullii 4 000 ášši. Stuorámus oassi čovdosiin gusket váidinlohpeohcamuša hilgumii (sullii 80 %). Buot mearrádusaid ii leat vejolaš almmustahttit neahttasiidduin, vaikko dat álgovurrosaččat livččege almmolaččat. Mearrádusa almmustahttimis mearrida čoavdinčoakkádus. Ovttaskas mearrádusa almmustahttimii váikkuha árvvoštallojuvvon servodatlaš dahje eará beroštahttivuođa (eará mearrádus) olis buot buohkanassii mearrádusa vuoigatvuođalaš mearkkašupmi (ovdamearrádus). Jahkásaččat alimus hálddahusriekti almmustahttá neahttasiidduinis sullii 150 mearrádusa.

Alimus hálddahusrievtti mearrádusas ii leat vejolaš váidit Eurohpa uniovnna duopmostullui iige Eurohpa olmmošvuoigatvuođaduopmostullui.Eurohpa uniovnna duopmostuollu ja Eurohpa olmmošvuoigatvuođaduopmostuollu eai sáhte rievdadit dahje gomihit našuvnnalaš duopmostuoluid mearrádusaid, daningo dat eai leat našuvnnalaš duopmostuoluid rievdadusohcanduopmostuolut,

Eurohpa uniovnna duopmostuollu (EUD) čoavdá ovttaskas dáhpáhusain, mot EU láhkaásaheapmi dulkojuvvo ja guoskaduvvo ovttaveardásaččat buot lahttoriikkain.Priváhtta olmmoš dahje fitnodat sáhttá čuoččáldahttit ášši Eurohpa uniovnna duopmostuoluin dušše EU doaibmaorgánaid doaimmain, mat gusket njuolga ja sierra namuhuvvon olbmui dahje fitnodahkii.

Eurohpa olmmošvuoigatvuođaduopmostuollu (EOD) čoavdá ovttaskas dáhpáhusain, leago Eurohpa olmmošvuoigatvuođasoahpamuš čuvvojuvvon. Eurohpa olmmošvuoigatvuođaduopmostullui sáhttet váidit ovttaskas olbmot, joavkkut dahje álbmotorganisašuvnnat, mat gávnnahit ahte sin olmmošvuoigatvuođasoahpamuša mieldásaš rievttit leat loavkiduvvon. EOD:s oassebeallin leat álo stáhta ja váidi.

Alimus hálddahusrievtti mearrádus lea lágafámolaš mearrádusa addinbeaivvi rájes.

Alimus hálddahusriekti (AHR) gieđahallá virgeoapmahaččaid hálddahusáššiin addin hálddahusmearrádusain dahkkojuvvon rievdadusohcamiid. Alimus hálddahusrievtti riektegeavvamis ásahuvvo riektegeavvamis hálddahusáššiin addojuvvon lágas. Alimus riekti (AR) gieđahallá rihkus- ja riidoáššiid. Alimus rievtti riektegeavvamis ásahuvvo riektegeavvangeavllis.

Alimus hálddahusrievttis jođus leahkki áššiid dahje juo čovdojuvvon áššiid galgá gulaskuddat alimus hálddahusrievtti registrerenkantuvrras.

Duopmostuolut leat iehčanasat láhkaollašuhttimii guoskevaš áššiin. Alimus lágalašvuođagoziheaddjit (riikkabeivviid vuoigatvuođaáššeolmmoš ja stáhtaráđi riektekánsler) goziheaba, ahte duopmostuolut čuvvot doaimmaineaset lága ja devdet geatnegasvuođaideaset. Lágalašvuođagoziheaddjit eai sáhte dán barggus goitge darvánit sorjjasmeahttun duopmostullui lága mielde gullevaš duopmoválddi geavaheapmái.

Alimus hálddahusrievttis ii leat doaibmaváldi gozihit mearrádusaidis ollašuhttima.Dát vuođđuduvvá válddi golbmajuhkui, mas riikkabeaivvit ásaha lágaid (láhkaásahanváldi), stáhtaráđđi ollašuhttá daid (ollašuhttinváldi) ja sorjjasmeahttun duopmostuolut čovdet ovttaskas dáhpáhusain, leago áššis meannuduvvon lága mielde (duopmováldi).

Alimus hálddahusrievtti riektegeavvanáššegirjjit leat almmolaččat, juos dat eai leat lágas ásahuvvon dollojuvvot čiegusin.

Áššegirjjiid sáhttá diŋgot alimus hálddahusrievtti registrerenkantuvrras.

Alimus hálddahusriekti gieđahallá heaggadieđuid gustojeaddji láhkaásaheami ásahan gáibádusaid mielde.Dárkilut dieđut gávdnojit Diehtosuodji-siidduin.