Rievdadusohcanášši gieđahallama muttut

1. Johtuiboahtin

Alimus hálddahusrievtti registrerenkantuvra girje ollen váidinlohpeohcamuša ja váidaga elektrovnnalaš áššehálddašanvuogádahkii.

2. Ovdaválmmaštallan ja válmmaštallan

Juoguskansliija fuolaha johtui boahtán ášši ovdaválmmaštallamis ja veahkeha láhkaollašuhttinbargoveaga proseassa jođihandoaimmain ja eará gieđahallandoaibmabijuin. Juoguskansliija dárkkista áššái boahtán áššegirjjiid ja háhká dárbbu mielde čielggademiid, lasseákkastallamiid ja dárkkálmahttimiid áššáiosolaččas ja mearrádusa dahkan virgeoapmahaččas.

Ovdaválmmaštallama maŋŋá ášši sirdašuvvá alimus hálddahusrievtti bargojuogu mielde mearrašuvvi áššemeannudeaddjái válmmaštallama várás.

Go ášši lea juhkkojuvvon áššemeannudeaddjái, son árvvoštallá ášši hohpolašvuođa ja dárbbašlaš gieđahallan- ja válmmaštallandoaibmabijuid. Áššemeannudeaddji čielggada áššiid duohtaáššiid lassin ášši čoavdima dáfus guovddáš riektegálduid dahjege ovdamearkka dihtii našuvnnalaš njuolggadusaid ja daid ovdabargguid (láhkaválmmaštallanmateriála), EU-rievtti njuolggadusat, mat vejolaččat guoskaduvvojit ja riikkaidgaskasaš soahpamušat, riektegeavada ja riektegirjjálašvuođa cealkámušaid.

Áššái oahpásmuvvama maŋŋá áššemeannudeaddji ráhkada ákkastallojuvvon čálalaš evttohusas ášši čoavddusin dahje eará doaibman. Čoakkádus, mas leat mielde lahtut ja áššemeannudeaddji, čovdet ášši riektečoahkkimis áššemeannudeaddji ovdanbuktima vuođul.

3. Gieđahallan riektečoahkkimis

Áššemeannudeaddji juohká ovdal riektečoahkkima čoakkádussii listtu áššiin, mat gieđahallojuvvojit riektečoahkkimis. Čoavddusčoakkádussan gohčoduvvo kollegia (joavku).

Riektečoahkkima ságajođiheaddjin doaibmá presideanta, juhkosa ságajođiheaddji dahje virgeagi mielde boarrásamos lahttu. Čoavddusčoakkádussii gullevaš dárkkisteaddji lahttu oahpásmuvvá ovdal riektečoahkkima erenomáš dárkilit buot riektegeavvanmateriálii ja áššemeannudeaddji dahkan mearrádusevttohussii. Alimus hálddahusrievtti lahtut leat dárkkisteaddji lahttun vurrolagaid.

Riektečoahkkimis áššemeannudeaddji ovdanbuktá ášši ja dárkkisteaddji lahttu geavaha ovdanbuktima maŋŋá vuosttamuš sáhkavuoru. Ovdanbuktima maŋŋá čoakkádus ságastallá áššis ja lahtut muitalit oainnuideaset virgeahkeortnega mielde nu, ahte riektečoahkkima ságajođiheaddji muitala iežas oainnu maŋimužžan.

Dárbbu mielde mearrádusas jienastuvvo. Juos ášši čoavdimis čađahuvvo jienasteapmi dahje áššemeannudeaddji guođđá sierraoaivila, laktojuvvo jienastancealkámuš dahje sierraoaivil mearrádusa mielddusin. Jienastancealkámuš mearkkaša ovtta dahje máŋgga lahtu cealkámuša, mii spiehkkasa eanetlogu oainnus. Sierraoaivil lea spiehkkaseaddji oaivil, mii spiehkkasa ášši áššemeannudeaddji oainnus. Čađahuvvon jienasteamis ja sierraoaivilis dahkkojuvvo merkejupmi mearrádussii.

Váidinlohpeohcamuša gieđahallan

Stuorra oassi alimus hálddahusrievttis johtuiboahtti áššiin eaktudit váidinlobi ohcama alimus hálddahusrievttis. Alimus hálddahusriekti gieđahallá buot váidinlohpeohcamušaid vuđolaččat ja árvvoštallá, divvetgo lágas ásahuvvon váidinlobi mieđiheami eavttut.

Váidinlohpeáššit gieđahallojuvvojit guovtti dahje golmma lahtu čoakkádusain. Čoakkádus mearrida riektečoahkkimis buot áššis čoggon materiála vuođul, galgágo váidinlobi mieđihit ja galgágo ášši, mii lea váidaga čuozáhahkan, čoavdit.

Váidinlohpeohcamušat sáhttet čovdojuvvot almmá oassebeliid čálalaš gullama haga, juos váidinlohpi ii mieđihuvvo.

Čoakkádus sáhttá maid mearridit, ahte áššis gullojuvvojit áššáiosolaččat ovdal váidinlohpeohcamuša čoavdima. Gullan mearkkaša, ahte alimus hálddahusriekti bivdá mearrádusa bargan virgeoapmahačča cealkámuša dahje čilgehusa, masa áššáiosolaš bivdojuvvo addit vástádusa dahje vuostečilgehusa.

Dat, ahte alimus hálddahusriekti gullá áššáiosolaččaid váidinlohpeohcamuša čoavdimis, ii mearkkaš automáhtalaččat, ahte alimus hálddahusriekti mieđiha áššis váidinlobi. Gullama maŋŋá váidinlohpi mieđihuvvo dahje hilgojuvvo.

Ášši sirdašuvvá viđa lahtu čoakkádusas gieđahallan láhkai álo, juos váidinlohpi mieđihuvvo ja váidimii addojuvvo áššečoavddus.

Juos váidinlohpi ii mieđihuvvo, ohcamuša hilgumis addojuvvo álo mearrádus. Váidinlobi hilgumii guoskevaš mearrádusa sáhttá dalle ákkastallat ovdanbuktimiin dušše guoskaduvvon láhkačuoggáid, juos ášši luondu ii eaktut eará ákkastallamiid.

Juos váidinlohpi ii mieđihuvvo, ášši gieđahallan alimus hálddahusrievttis nohká iige alimus hálddahusriekti dakko bokte atte čovdosa áššái, masa váidda čuohcá. Hálddahusrievtti mearrádus áššis oažžu lágafámu.

Juos alimus hálddahusriekti mieđiha váidinlobi, váidda čovdojuvvo dávjjimusat seammá riektečoahkkimis, mas váidinlohpi mieđihuvvo. Dušše spiehkastatdáhpáhusain alimus hálddahusriekti addá sierra mearrádusa váidinlobi mieđiheamis ovdal váldoášši čoavdima. Ná lea meannuduvvon eanaš muhtin viiddes lávvenáššiin.

Áššit, main ii gáibiduvvo váidinlohpi

Váidináššit, main ii gáibiduvvo váidinlohpi (nu gohčoduvvon njulges váidagat), ovdaválmmaštallojuvvo juoguskansliijas nu, ahte áššáiosolaččat gullojuvvojit ovdal go ášši sirdojuvvo áššemeannudeaddjái válmmaštallan láhkai. Ášši sáhttá čovdojuvvot várrekeahttá áššáiosolažžii dilálašvuođa gullojuvvot, juos váidda ii dutkojuvvo dahje dasa eai čielgasit leat ákkat dahje vuoiggalaš riektegeavvama dorvvasteapmi ii muđui eaktut gullama.

Áššit válmmaštallojuvvojit eará osiid mielde seamma láhkai go váidinlohpeáššit. Áššemeannudeaddji ráhkada ákkastallojuvvon čoavddusevttohusa ja ášši gieđahallojuvvo riektečoahkkimis. Dát áššit gieđahallojuvvojit álo unnimustá viđa lahtu čoakkádusas.

Ollašuhttima gieldin dahje gaskkalduhttin

Váidda alimus hálddahusriektái ii álgovurrosaččat eastte mearrádusa ollašuhttima áššis, mas dárbbašuvvo váidinlohpi. Alimus hálddahusriekti sáhttá dalle, go ášši lea jođus, goitge gieldit mearrádusa ollašuhttima, mearridit ollašuhttima gaskkalduvvojuvvot dahje addit mearrádusa ollašuhttimii guoskevaš eará mearrádusa. Ollašuhttinmearrádus sáhttá čujuhuvvot maiddái muhtin oassái mearrádusas.

Ollašuhttingildosii dahje eará gaskaboddosašmearrádussii guoskevaš bivdda galgá spesifiserejuvvot ja ákkastallojuvvot váidagis dahje ohcamušas, mii dahkkojuvvo sierra das.

Juos váldoášši gieđahallojuvvo alimus hálddahusrievttis, ollašuhttima gieldimii dahje gaskkalduhttimii guoskevaš gáibádus guđđojuvvo alimus hálddahusrievtti registrerenkantuvrii.

Juos alimus hálddahusriekti mearrida ollašuhttingildosa, rievdadusohccái sáddejuvvo dasa guoskevaš gaskamearrádus. Dasa lassin alimus hálddahusriekti sádde mearrádusas dárbbašlaš kopiijaid ollašuhttin- ja registrerenvirgeoapmahaččaide.

Juos ollašuhttin ii gildojuvvo, das ii dávjjimusat addojuvvo sierra gaskamearrádus.

Čoavddusčoakkádusat

Láhkageavahanáššit gieđahallojuvvojit ja čovdojuvvojit alimus hálddahusrievttis riektečoahkkimis dahje dievasčoahkkimis, mas leat mielde duopmárat ja áššemeannudeaddji. Alimus hálddahusrievttis áššit sáhttet gieđahallojuvvot iešguđetlágan čoakkádusain, main áššemeannudeaddji lassin leat iešguđet veardde lahtut.

• Váidinlobi hilgun sáhttá mearriduvvot čoavddusčoakkádusas, mas leat golbma lahtu ja áššemeannudeaddji.
• Golmma lahtu čoakkádusas sáhttá maid mearridit, ahte ášši ii dutkojuvvo ja čoavdit badjelmearálaš rievdadusohcanáššiid.
• Guovtti lahtu čoakkádusas sáhttá mearridit riikkaidgaskasaš suodjalussii (dorvobáikái) guoskevaš váidinlohpeohcamuša hilgumis.
• Ovtta lahtu čoakkádusas sáhttá čoavdit ollašuhttima gieldimii dahje gaskkalduhttimii guoskevaš gáibádusa.
• Viđa lahtu čoakkádusas sáhttá hilgut váidinlobi dahje mieđihit váidinlobi ja čoavdit váidaga.
• Prinsihpalaččat mearkkašahtti ášši sáhttá čoavdit olles juhkosa riektečoahkkimis (juogusplenum) dahje spiehkkaseaddji láhkai alimus hálddahusrievtti buot lahtuid dievasčoahkkimis (plenum).
• Dihto biras- ja čáhceáššiin lahtuid lassin riektečoahkkimii oassálastet guokte birasáššedovdiráđđeolbmo ja pateantaáššiin guokte badjeinšenevraráđđeolbmo.

4. Mearrádus

Mearrádus láhkageavahanáššiin dahkkojuvvo riektečoahkkimis ovdanbuktojuvvon ja čađahuvvon ráđđádallama maŋŋá.

Ovdagihtii válmmaštallojuvvon mearrádushámus sáhttá dohkkehuvvot ja mearrádus vuolláičállojuvvot riektečoahkkimis. Eará dáhpáhusas áššemeannudeaddji ráhkada riektečoahkkima ságastallama vuođul mearrádushápmosa dárkkistan láhkai. Dárbbu mielde áššis dollojuvvo okta dahje máŋga mearrádusráđđádallama, main guovddážis lea eanaš mearrádusa ákkastallamiid dárkkálmahttin.

Mearrádusa vuolláičállet áššemeannudeaddji ja ášši čoavdimii oassálastán lahtut.

Alimus hálddahusrievtti mearrádus lea loahpalaš iige dasa sáhte ohcat rievdadusa šat mange eará duopmostuolus. Dihto eavttuiguin alimus hálddahusrievttis sáhttá bivdit lágafámolaš mearrádusa burgima.

Mearrádusa ráhkadus

Alimus hálddahusrievtti mearrádusas almmuhuvvo ášši čoavddus ja dan ákkastallamat.

Alimus hálddahusrievtti čoavddus čállojuvvo mearrádusa álgui. Vuosttamužžan celkojuvvo dain gáibádusain, mat eai dutkojuvvo. Dan maŋŋá bohtet gieđahallančoavddus ovdačoavddusbivdagii, njálmmálaš gieđahallama bivdagii ja geahčalmasbivdagii. Dáid maŋŋá bohtet váldoáššečoavddus ja maŋemužžan cealkámušat riektegeavvangoluid buhttemii ja ollašuhttimii guoskevaš gáibádusain.

Dán maŋŋá mearrádusas muitaluvvo ášši duogáš alimus hálddahusrievtti sánuheami mielde ja čilgejuvvo deahttásit oassebeliid gáibádusat. Dáid maŋŋá bohtet čovdosa ákkastallamat ja dasto bohtet gažaldagaid hábmema riekterávvagat, árvvoštallan ja loahppabohtosat.

Ákkastallamiin bohtet ovdan guoskaduvvon láhkačuoggát ja dat, mat áššit ja čielggadeamit leat váikkuhan čovdosii ja man vuoigatvuođalaš gávnnaheapmái čoavddus vuođđuduvvá.

Mearrádus, mii almmustahttojuvvo ovdamearrádussan, sisttisdoallá muitaluvvon áššiid lassin ohcansániid, oanehis čoahkkáigeasu áššis ja guoskaduvvon riekterávvagiid. Čoahkkáigeassu sisttisdoallá riektegažaldaga, mii lea mearrádusa almmustahttima ággan ja dárbbu mielde čielggasmahtti dieđuid áššis ja čovdosa ákkain.

Ohcansániiguin govviduvvo riektedáhpáhusa sisdoallu bajilčállaga láhkai nu, ahte geavaheaddji juo ohcansániid vuođul sáhttá dahkat almmolaš konklušuvnnaid dáhpáhusa sisdoalus. Ohcansániin ovdánit badjedoahpagiin detáljaide.

Mearrádusa loahppabohtosat

Vulobealde leat logahallojuvvon ovdamearkka láhkai alimus hálddahusrievtti muhtin váldoáššečovdosiid konklušuvnnat váidináššiin. Listejuvvon ovdamearkkain alimus hálddahusriekti lea mieđihan váidinlobi ja dutkan váidaga vuolit duopmostuolu mearrádusas.

Listu ii leat dievaslaš, muhto baicca dan ulbmil lea rahpat muhtin dávjjimus konklušuvnnaid.

• Váidda hilgojuvvo. Ii rievdadus.
  • Mearkkaša, ahte alimus hálddahusriekti ii rievdat hálddahusrievtti dahje márkanrievtti mearrádusa.
• Váidda hilgojuvvo. Mearrádusa loahppaboađus ii rievdaduvvo.
  • Mearkkaša, ahte alimus hálddahusriekti ii rievdat hálddahusrievtti dahje márkanrievtti mearrádusa konklušuvnna, muhto rievdada čovdosa ákkastallamiid.
• Rievdaduvovn.
  • Mearkkaša, ahte alimus hálddahusriekti rievdada hálddahusrievtti dahje márkanrievtti ja dahje virgeoapmahačča mearrádusa konklušuvnna muhtin láhkai.
• Gomihuvvon.
  • Mearkkaša dábálaččat, ahte alimus hálddahusriekti gomiha hálddahusrievtti dahje márkanrievtti mearrádusa ja ollašuhttit virgeoapmahačča áššis dahkan mearrádusa. Alimus hálddahusriekti sáhttá goitge gomihit maiddái virgeoapmahačča dahkan mearrádusa.
• Gomihuvvon ja máhcahuvvon.
  • Mearkkaša, ahte alimus hálddahusriekti gomiha hálddahusrievtti dahje márkanrievtti mearrádusa ja virgeoapmahačča mearrádusa ja máhcaha ášši virgeoapmahažžii ođđasit gieđahallan láhkai. Muhtin dáhpáhusain alimus hálddahusriekti sáhttá máhcahit ášši maid hálddahusriektái dahje márkanriektái ođđasit gieđahallan láhkai.
• Váidda ii dutkojuvvo.
  • Alimus hálddahusriekti lea guođđán váidaga dutkkakeahttá, daningo dat ii leat dahkkojuvvon mearreáiggi siste dahje váidis ii leat leamaš váidinriekti dahje ášši lea dakkár, ahte dasa ii leat leamaš lága mielde vejolaš ohcat rievdadusa.
• Váidda fámohuvvá.
  • Fámohuvvan mearkkaša dábálaččat dán, ahte váidi lea šluhtten iežas váidaga.  

5. Mearrádusa diehtunaddin ja eará juohkin

Alimus hálddahusriekti addá mearrádusas álo čálalažžan.

Mearrádus addojuvvo diehtun oassebeliide ádjánkeahttá mearrádusa addima maŋŋá. Mearrádusa addinbeaivin merkejuvvo beaivemearri, man rájes mearrádus lea áššáiosolaččain oažžun láhkai.

Juoguskansliija fuolaha mearrádusaid ja eará áššegirjjiid diehtunaddimis.

Juogusčálli sádde mearrádusa rievdadusohcciide ja mearráduskopiija eará oassebeliide. Mearrádus sáddejuvvo áššáiosolaččaide sin almmuhan čujuhussii elektrovnnalaš áššehálddašanvuogádaga bokte, šleađgapoasttain dahje reivepoastan.

Mearrádusa almmustahttin neahttasiidduin ja Finlexis

Unna oasáš alimus hálddahusrievtti addin mearrádusain almmustahttojuvvojit duopmostuoluid iežaset neahttasiidduin ja Finlexis. Almmustahttimis mearrida ášši čoavdán čoakkádus.

Ovdamearrádussan sáhttá almmustahttit unnimustá viđa lahtu čoakkádusas dahkkojuvvon mearrádus, mii lea dehálaš lága guoskadeami dáfus eará seammá sullasaš dáhpáhusain dahje muđui vuoigatvuođalaččat mearkkašahtti.

Čoakkádus sáhttá maid mearridit almmustahttit eará go ovdamearrádussan servodatlaččat dahje muđui beroštahttin árvvoštallojuvvon mearrádusa.

Mearrádus, mii almmustahttojuvvo neahttasiidduin, sáddejuvvo áššáiosolaččaide mearrádusa addinbeaivve iđđes diibmu 8 ja almmustahttojuvvo neahttasiidduin diibmu 9–9.30. Váldoáššis alimus hálddahusriekti ii dieđit ovdagihtii mearrádusaidis addinbeivviin. Loga buot alimus hálddahusrievtti almmustahttán mearrádusaid Finlexis.